Na začátku této kapitoly se vraťme zpět k otázkám silné umělé inteligence. Připomeňme si z první kapitoly, že se jedná o hypotetickou úroveň umělé inteligence, která umí cokoliv, co dokáže člověk, nebo dokonce více. Je univerzální a má schopnost se adaptovat na řešení úplně nových problémů. Obecnou umělou inteligenci sice zatím vytvořit neumíme, ale je dobré se již teď zamýšlet nad tím, jaké by její dosažení mělo důsledky.

Technologická singularita

Stavu, kdy umělá inteligence ve většině ohledů překoná inteligenci a schopnosti člověka, se říká technologická singularita. Vděčným tématem futurologů je potom scénář, ve kterém by taková umělá inteligence dokázala vytvořit novou umělou inteligence lepší než ona sama a rekurzivně tak dosahovala stále vyšší inteligence (exponenciálním růstem). Tímto způsobem by bylo dosaženo takzvané superinteligence.

Jedním z nejuznávanějších futurologů současnosti, který napsal řadu populárních publikací, je Ray Kurzweil. Je také jednou z významných osobností ve společnosti Google. Jeho zřejmě nejznámější knihou je Singularita je blízko, ve které předpovídá blízké dosažení bodu technologické singularity. Kurzweil argumentuje, že při současném exponenciálním růstu výkonu, daného mimo jiné Moorovým zákonem, dosáhneme singularity kolem roku 2030. Odpůrci namítají, že dosažení stejného výpočetního výkonu jako lidský mozek ještě neznamená dosažení stejné inteligence.

Obrázek 1: Ray Kurzweil – Singularita je blízko. Kurzweil argumentuje, že při současném exponenciálním růstu výkonu dosáhneme singularity kolem roku 2030. Odpůrci namítají, že dosažení stejného výpočetního výkonu jako lidský mozek ještě neznamená dosažení stejné inteligence.

Turingův test umělé inteligence

Již od dob prvních úvah o umělé inteligenci se nabízela otázka, jak její dosažení poznat. Do dnešního dne respektovaným je takzvaný Turingův test z roku 1950. Jeho autorem je významný britský matematik Alan Turing, který je považován za jednoho z průkopníků informatiky. Mimo jiné je známý i svým podílem na prolomení nacistického šifrování korespondence během 2. světové války. Příběh prolomení šifer byl několikrát zfilmován, naposledy ve snímku Kód Enigmy. Na jeho počest je od roku 1966 každoročně udělována Turingova cena, jedno z nejprestižnějších ocenění v oboru informatiky.

Turingův test spočívá v experimentu, kde jsou tři oddělené místnosti, ve dvou z nich je člověk, a ve třetí stroj. Jeden člověk pokládá libovolné otázky v přirozeném jazyce oběma protějškům, přičemž neví, jestli komunikuje s člověkem nebo strojem. Pokud na základě komunikace nejsme schopni rozpoznat, ve které místnosti se nachází stroj, a ve které člověk, pak stroj test splnil a dá se podle Turinga pokládat za inteligentní.

Obrázek 2: Turingův test.

Problémem testu je, že zkoumá pouze externí projevy inteligence, nijak ale nezohledňuje, jak bylo inteligence dosaženo. Dalším nedostatkem je jeho antropocentričnost – testuje, zda je stroj stejně inteligentní jako člověk. Vzhledem k tomu, že člověka považujeme za inteligentní bytost, pokud bude stroj ve svých projevech inteligence nerozlišitelný od člověka, lze ho také považovat za inteligentní. Splnění testu však podle Turinga není nutnou podmínkou inteligence a implikace tak tedy neplatí opačným směrem. Může například existovat forma mimozemské inteligence, která se bude od člověka výrazně lišit, test nesplní, ale přesto jí inteligence upírána nebude.

Nejvýznamnější (ale zdaleka ne jedinou) kritikou Turingova testu inteligence je takzvaný Argument čínského pokoje, jejímž autorem je americký filosof John Searle. Představte si místnost, která je naplněna obrovským množstvím textů v čínštině, a je zde možné nalézt odpověď na libovolnou otázku. Dále je zde překladová tabulka, která libovolné otázce v čínštině přiřazuje správnou odpověď. Stačí tedy mít uvnitř jednoduchý mechanický stroj, který není inteligentní, natož aby rozuměl čínštině, a tento stroj bude schopný “chytře” odpovídat na otázky a budit tak zdání inteligence.

Od roku 1990 je každý rok vyhlašována tzv. Loebnerova cena, což je soutěž inteligentních systémů s cílem splnit Turingův test. Cena za splnění testu je $100.000 a zatím nebyla udělena. Nejlépe hodnoceným systémem z posledních let byl chatbot Mitsuku, který si můžete vyzkoušet online na adrese https://chat.kuki.ai.